úterý 28. února 2023
Pán Ježíš mi ukázal své stvoření
Zpráva od Pána k Valentině Papagně v Sydney, Austrálie 21. února 2023
Po noci intenzivního bolesti a utrpení ráno jsem udělala své modlitby, zasvětila sebe, svou rodinu a celý svět Nejsvětějšímu Srdci Marie a Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Najednou přišel Anděl Páně a řekl: „Valentino, náš Pán Ježíš poslal mě za tebou, aby jsi šla se mnou.“
Najednou jsme se ocitli mezi mnoha anděly a svatými v budově, která vypadala jako kostel. Všechny byly klečící a obracely se ve stejném směru.
Jeden z andělů přišel blízko ke mně a řekl: „Valentino, udělej Znak kříže hlasitým hlasem, aby to slyšeli všichni a následovali tě.“
Uděla jsem tak, jak mi anděl přikázal, udělala jsem Znak kříže a řekla: „Ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého.“ Potom očekávala jsem, že se všichni připojí k modlitbě.
Namísto toho náš Pán Ježíš najednou zjevil mezi všechny tyto světské duše. Přišel přímo ke mně a řekl: „Dnes tě povznese vysoko.“
Rekl: „Valentino, moje dítě, pojď se mnou. Odvedu tě na prohlídku, aby ses mohla podívat na mé stvoření.“
Poslechla jsem nášeho Pána a začala jít za ním. Cítila jsem tak obrovskou radost a štěstí, ale zároveň se ptala, proč nepožádal všechny přítomné lidi.
Náš Pán usmál se a řekl: „Valentino, věděl jsem, že jsi za mě velmi trpěla. Dnes tě odvedu na zvláštní prohlídku mého stvoření. To je tvé malé odmění.“
Najednou jsme šli vysoko nad krásné hory a přírodu, pokryté nejbělším sněhem s zelenými skvrnami tu a tam. Náš Pán byl velmi rád a veselý. Nosil bílou tuniku a červený plášt. Měl vlasy na rameno dlouhé.
Podíval se na mě a ptal: „Valentino, jsi šťastná vidět tyto krásné ledovce vysokých hor? To je vše mé stvoření. Věříš, že to všechno jsem vytvořil já? Věříš, že jsem vytvořil vše, co existuje?“
Odpověděla: „Ó ano, můj Pane, věřím vždycky, že jsi stvořil všecko a chválím tě za to, za všechno, co ses udělal. Miluji tě tak hluboce.“
Potom ukazoval na hory před námi, naš Pán řekl: „Ty jsou mé oblíbené vysoké hory. Ukazují na mne v nejvyšších nebesích. Mnohokrát mi líbí být sám a stojím na Vysoké Hoře, tak klidný ve své uctívání, a ptám se sebe: ‘Jak může lidstvo popřít všecko, co jsem stvořil?’ Nikdy mě za to nepoděkují.“
Když náš Pán žaloval, přišla mi hluboká smutek do srdce a stala se velmi emocionální pro Pána. Nezaslouží si takové odmítnutí od lidstva. Nakonec stvořil všecko. Cítila jsem se tak nízké, že lidstvo odmítá Stvoritele Všehosvěta. Smutek světu! Potřebuje probudit se.
Náš Pán pokračoval: „Věz, moje dítě, rád ti odhaluju zázraky a ukazuji je ti. Vždycky jsi tak hluboce dotčena v srdci, miluješ mě a utěšuješ mě, a já tě tak moc miluji, nemáš tušení.“
Pán mi znovu zeptal: „Máte rád Moje Stvoření, které vám ukazuji?“
Odpověděla jsem: „Ano, můj Pane, je to tak krásné.“
Zeptal se: „Chceš vědět, kde jsme?“
Odpověděla jsem: „Ano, Pane, jak se tento místo jmenuje?“
Usmívaje se mi odpověděl: „Kathmandu!“
Rekla jsem: „To je daleko. Děkuji Ti, můj Pane Ježíši, za tuto krásnou krajinu a především za to, že jsi se mnou.“
Potom naše Paní usmál a řekl: „Nyní musím zpátky do Nejvyššího Nebe.“
Cítila jsem takovou nostalgii, chtěla bych s Ním jít. Pán mi přečetl myšlenky a řekl: „Ale musíš zůstat déle zde, abys šířil Můj Posvátný Slovo lidem a mluvil jim o Moji Lásce a povídal jim, aby se káli.“
V tu chvíli chtěla jsem jít s mým Pánem, protože mi ho scházelo. Stala jsem se velmi emocionální, ale on mi dal najevo, že musím zůstat na této zemi a plnit jeho Posvátnou Vůli.
Děkuji Ti, můj krásný Pane a Tvůrce.